Nejpřekvapivější věcí na pobřeží Amalfi je, že si svou skvělou pověst nepochybně zaslouží. La dolce vita je zde každodenní realita a výhledy jsou ještě úchvatnější než na obrázcích. Žádná fotografie nedokáže zachytit kouzlo a atmosféru pobřeží Amalfi. Musíte to vidět na vlastní oči. Rozhodli jsme se pro rychlý výlet a začali jsme v Neapoli.
Neapol
„O sole mio!“ zde zní každou chvíli. Této písni se říká hymna Neapole – je slyšet z otevřených oken bytů a aut, ochotně ji zpívají i pouliční muzikanti. Město pod Vesuvem je také výborným výchozím bodem, například na návštěvu Capri, Procidy nebo jako v našem případě pobřeží Amalfi. Strávili jsme zde pouze 1 den, byla to naše zastávka a zároveň výchozí bod našeho výletu autem po pobřeží Amalfi. Neapol samozřejmě můžete navštívit pro kouzlo či atmosféru samotného města, a dokonce i pro autentickou italskou pizzu. Udělali jsme si také krátkou procházku.
Galerie Umberto I
V srdci Neapole – Galerii Umberto I – máme dojem, že jsme se přestěhovali do Milána. Podobnost s Galerií Vittoria Emmanuela II v Miláně není náhoda. Obě vznikly současně na přelomu 19. a 20. století v době hospodářského a uměleckého rozkvětu Itálie. Při vstupu do galerie jsme narazili na řady elegantních obchodů, které lákaly svou bohatou nabídkou a nádherným designem. Naši pozornost však nepřitahovaly obchody, ale barevné mozaiky pod nohama, vysoké arkády a prosklené kopule, kterými se prodíraly sluneční paprsky. Během procházky po obchodech a kavárnách jsme pochopili kouzlo tohoto místa. Umění je zde propojeno s komercí a tradice s modernou.
Neptunova fontána na náměstí Municipio
Fontána z roku 1600 je skutečná cestovatelka. Již 8krát totiž změnila svou adresu a přestěhovala se z jednoho neapolského náměstí na druhé. Od roku 2015 je socha umístěna na náměstí Municipio. Zdobí ji mořské příšery, tritony, delfíni a uprostřed fontány na skále dvě nymfy a dva satyři, kteří podepírají Neptuna s trojzubcem. Římský bůh moře je nedílnou součástí historie Neapole – důležitého námořního přístavu. Tato památka odkazuje na bohatství přírodních zdrojů města, které tomuto regionu přinesly rozvoj a prosperitu.
Neapolský přístav
Procházka po hlučných úzkých uličkách Neapole pro nás byla trochu náročnější, dokonale jsme si však odpočinuli v přístavu přímo u moře. Sedli jsme si na kameny a pozorovali nádherné prostředí. Bylo tam krásně – okouzlil nás výhled na celý záliv a impozantní Vesuv, nad nímž se vznášela jemná pára. Nebyli jsme jediní, kdo toužil po chvilce klidu, protože se zde nachází známé vyhlídkové místo, které je jako stvořené na piknik. Mnoho návštěvníků zde přišlo s neapolskou pizzou, kterou si vychutnávalo s výhledem na záliv.
Sorrento
Legenda praví, že vody, které obklopují město, obývaly v dávných dobách sirény. Svým zpěvem lákaly námořníky do skal a tentokrát jsme se Sorrentem nechali zlákat i my. Město sice není součástí pobřeží Amalfi, ale je stejně pohádkové a mohlo by konkurovat i samotnému Positanu. Daleko od turistického shonu se Sorrento jeví jako skrytý poklad, který mnoho lidí přehlíží. Putování malebnými uličkami, objevování malých pekáren, vůně šťavnatých citronů a čerstvého pečiva – to všechno stačí k tomu, abyste pochopili význam sladkého nicnedělání. V lenošení nám nezabránil ani nabitý program a skutečnost, že jsme zde mohli strávit pouze jeden den.
Piazza S. Antonio
Všechny cesty vedou do Říma, ale v Sorrentu vedou na Piazza S. Antonio. Srdce města je orientačním bodem pro každého cestovatele, ale také skutečným rájem pro milovníky kávy, čerstvého chleba a vynikající italské kuchyně. Když se usadíte v jedné z kaváren, pocítíte místní atmosféru a život města. První postřeh – ulice jsou zde mnohem čistší než v Neapoli. Za druhé, je tu nádherná vegetace – rovnoměrně posekaná tráva, barevné květiny, palmy a citronovníky.
I Giardini Di Cataldo – citronová zahrada
Takhle nějak jsme si představovali slavnou Tajnou zahradu z románu F. Hodgsonové-Burnettové, který jsme četli na základní škole. „Na světě je určitě spousta kouzel. Jenomže lidé je buď nepoznají, anebo je neumějí dělat.“ – čteme v románu. Během procházky pod korunami citronovníků jsme se cítili jako jeho hrdinové, protože toto místo v sobě skrývá něco opravdu magického. Stromy jsou plné citronů a jejich intenzivní vůně se vznáší ve vzduchu. Kromě toho je zde bujná zelená vegetace, barevné květiny, rozkvetlé stromy a liána, která se táhne po stěnách. Burnettová ve svém románu píše, že nikdo nemusí být rozmarný, když jsou kolem něj krásné květiny a tolik nádherných divokých rostlin, které se pnou v zahradě. Musíme uznat, že má pravdu – během naší návštěvy Giardini Di Cataldo čas zpomalil, takže jsme si mohli odpočinout a nabrat sil.
Piazza Tasso a Údolí mlýnů
Navzdory svému názvu je náměstí Tasso jen poměrně rušnou křižovatkou. Zajímavější než samotné náměstí jsou četné restaurace, kavárny, obchody se suvenýry (např. Fattoria Terranova) a bary (jako slavný Bar Fauno), které najdete v každé ulici a uličce. Nachází se zde i socha nejslavnějšího básníka ze Sorrenta – Torquata Tassa – který zde údajně našel inspiraci pro své básně. Doporučujeme také vyrazit do Údolí mlýnů – jen 10 minut chůze od náměstí Tasso.
Již ve 13. století zde byly mlýny na zpracování obilí. Jejich ruiny a charakteristické kolmé kamenné zdi se zachovaly dodnes. Dnes se zde mísí historie mlynářského řemesla s krásou přírody. Údolí nám svým charakterem připomíná soutěsku El Tajo v Rondě. Obě místa jsou soutěsky, oběma protékají řeky a obě ohromují svými vertikálními útvary. Údolí mlýnů má však komornější charakter a je obklopeno hustou vegetací, která mu dodává tajemný nádech.
Hotel Bellevue Syrene
Na okraji útesu se jako koruna Sorrenta tyčí Bellevue Syrene Hotel and Restaurant. Poznávacím znamením této nemovitosti jsou terasy s kaskádovými popínavými rostlinami a panoramatickým výhledem na kobaltové Tyrhénské moře. Jsou tu nádherné sochy, starožitnosti, designový nábytek a dechberoucí zahrada. Je plná svěží zeleně a barevných květin. Jsou zde také busty v antickém stylu, které jsou obklopeny bohatými keři.
Vzduchem vanul jemný mořský vánek a každou chvíli zde po hladké vodní hladině proplouval motorový člun. 5hvězdičkové zařízení může vyděsit vysokými cenami za ubytování (zvláště během turistické sezóny!), takže jsme se rozhodli sem zajít pouze na oběd. Vzhledem ke kvalitě jídel, výzdobě a obsluze nejsou ceny v restauraci a kavárně vůbec přemrštěné. Nejvíce nám chutnal dezert Sorrento – Delizia al Limone, v překladu citronová sladkost. Jemný piškot kupolovitého tvaru je zalitý sirupem na bázi likéru limoncello. Sladkost mu dodává citronový krém, který pokrývá dezert a je také v náplni. Tato lahůdka je často dozdobena citronovou kůrou. Není divu, protože Sorrentu se přezdívá město citronů.
Silnice RZ 163
Táhne se podél pobřeží, vine se vysokými útesy a nabízí stále nádhernější výhledy. Další atrakcí, která tuto idylku mírně narušuje, je časté troubení. Silnice je tak úzká, že řidiči musí signalizovat, že se blíží do zatáčky, aby jim jiná auta uvolnila místo.
Cestou vás čeká mnoho vyhlídkových míst a některá z nich se vyplatí navštívit, protože vás okouzlí úchvatnými výhledy. Za druhé – jsou tu četné stánky s čerstvým jídlem, místními řemeslnými výrobky nebo specialitami z pobřeží. Najdete zde keramiku, granitu, gelato, limoncello, citronové dezerty, a dokonce i citrony. Potkáte zde místní obyvatele, kteří ochotně sdílejí tajemství každodenního života na pobřeží Amalfi.
Majitel jednoho z těchto stánků, Salvatore, je skutečná celebrita. Rád si povídá s turisty, a dokonce jim pomáhá natáčet videa a fotit se se svým stánkem v hlavní roli. Stánek zaujme barvami čerstvého ovoce, zeleniny a dekoracemi. Legendární se však stal sám Salvatore, a právě kvůli němu sem jezdí tolik cestovatelů. Jako majitel se chlubí tím, že jeho stánek je nejinstagramovatelnějším ze všech a nabízí i skvělý výhled na Positano.
Positano
Pastelové chatky se drží strmých útesů a na první pohled se zdá, že visí nad Tyrhénským mořem. Tento výhled si oblíbily známé osobnosti a turisté z celého světa, což mělo za následek vzrůst cen. Je to však jediná nevýhoda Positano. Pokud chcete ušetřit, doporučujeme si rezervovat ubytování v poblízkém městě. Vybrali jsme si Minori, které nám připomínalo Madeiru. Z Positana to bylo 40 minut jízdy (opět) klikatými ulicemi s nádhernými výhledy.
Positano je malé a v jeho oblasti jsou ubytovány desetitisíce turistů. V důsledku toho se Positano zdá rušnější než Sorrento. Přesto jsme se rozhodli toto kouzelné místo navštívit a znovu si vychutnat sladké nicnedělání. Soustředili jsme se na ochutnání místní kuchyně a obdivování pobřeží.
Kostel Santa Maria Assunta
Keramika, která vypadá jako sušenky s polevou? Jedná se o majoliku, tedy italskou fajáns z 12. a 13. století, která je barevná a ručně zdobená. Kopule Santa Maria Assunta je pokryta majolikou. Vzor se skládá ze žlutých, zelených a modrých dlaždic, které se třpytí ve světle modré oblohy. Na náměstí před chrámem je fasáda budovy a zvon ze 13. století. Pokud chcete vidět celou kopuli, musíte se přesunout o něco výše. Kostel Santa Maria Assunta je také slavnou památkou díky své poloze. Nachází se v centru města Positano – na okraji útesu, nedaleko hlavní pláže.
Marina Grande a pláž Fornillo
Výhled jako z pohlednice? Tady je. Podél 300 metrů dlouhé pláže, která leží téměř naproti souostroví Li Galli, se nachází řada restaurací a barů a známá diskotéka Music On the Rocks. Pláž se stala centrem společenského života města, kde se místní setkávají s turisty i světovými celebritami. Marina Grande má dvě placená koupaliště s lehátky, slunečníky a dalším vybavením. U přístavu je také volný prostor, kde si můžete pronajmout loď a vydat se na Capri nebo navštívit nedaleké zátoky.
Chcete zpomalit a navštívit klidnější místo? Po malebné cestě z Marina Grande se dostanete na pláž Fornillo. Je tišší, méně přeplněná a stejně krásná. Pláž je obklopena útesy a voda má výraznější tyrkysovou barvu než na hlavní pláži.
Výhled na pobřeží
Positano se může pochlubit tím nejkouzelnějším pobřežím. Zajeli jsme sem kvůli nádherným výhledům na barevné domy. Majestátnost tohoto místa nejlépe oceníte z dálky. Doporučujeme výlet lodí, zejména večer nebo během západu slunce. Přes den doporučujeme navštívit restauraci nebo bar, odkud můžete obdivovat pobřeží v celé jeho kráse. Oblíbené místo s takovým výhledem, které jsme si vybrali i my, je Li Galli Bar. Představte si: lahodné italské těstoviny, limoncello a výhled na Positano. Co víc si přát?
Atmosféru Amalfi bychom si chtěli vychutnávat déle, ale na objevování všech těchto okouzlujících zákoutí jsme měli jen 3 dny, takže jsme si museli pronajmout auto. Místní nám také prozradili, že MHD zde jezdí pravidelně. Amalfi tedy můžete prozkoumat i tímto způsobem, zvláště pokud máte více času. Města podél pobřeží jsou malá, takže nebudete potřebovat více než 1-2 dny, abyste pocítili jejich atmosféru a viděli ta nejdůležitější místa. Pokud bychom zde mohli zůstat déle, navštívili bychom také další města – Ravello nebo Salerno.
